Falko není jen Chieetky kamarád, ale je to náš další člen rodiny.
Hodně lidí nechápe, kde já jsem došla k maltezákovi a taky jak to jde s dogou dohromady, takže hned na úvod to trochu objasním.

Bylo to tak, že když jsem svého manžela poznala, byl majitelem maltezáka a já černé dogy. V tu dobu to dohromady opravdu nešlo, protože Ket byla šťastná, že má živou hračku a malťa se snažil před ní utíkat, takže jsem mívala strach, že je to jeho poslední běh, protože Ket ho vždycky ulovila a on jen naříkal a byl hrozně nešťastný. S Ket jeho kamarádství netrvalo dlouho, ale zato s Chieetkou si ho užívá. Když se Chieetka dovedla domů, tak byla skoro takový prcek jako Falko. Krásně si spolu vyhráli, vyběhali a pak jen odpočívali. Malťa dokonce půjčil Chieetce i svůj pelíšek, i když v něm moc dlouho nevydržela.

Co malťa asi nečekal bylo to, že jeho malá kamarádka den ode dne rostla a rostla až vyrostla . Pak už to hraní taková sranda a zábava nebyla. Každopádně ale pochopil, že není dobrý před ní utíkat, ale zastavit a čekat. V tu chvíli mu nehrozí nebezpečí, že bude zašlápnutý. Musím říct, že malťa na Chieetiny hry celkem přistupoval a tak to kolikrát vypadalo opravdu podivně. Chieeta ho chytla za chlupy pod krkem, on ležel na zádech a dogina si ho přemisťovala kam si zrovna vzpomněla. Takže s ním tak různě vláčela, pohazovala a nejedenkrát jsem si vyslechla kritiku, co ten pes s tím malým dělá. Stejně nemělo cenu někomu vysvětlovat, že je to jen taková hra. Pravda je taková, že když se to malťovi nelíbilo, nebo naznal, že už je toho opravdu dost, tak jí to dal dost jasně najevo a bylo po hře.

Dnes už takové ty hry nejsou na denním pořádku, teď už se jen tak respektují, sem tam si pohrají, ale malťa se o Chieetku stará pořád dobře. Když spí, tak jí umývá oči, uši, packy a ona se za odměnu zvedne a lehne si na něj. Takže je po hygieně a malťa už prchá do bezpečí. Na společné procházce si ji chrání a běda psovi, který by se k ní chtěl přiblížit, to nepříčetně štěká a hrozně se rozčiluje, protože Chieetka je přece jeho.

Závěrem můžu říct, že život maltezáka a dogy není opravdu žádný problém, jen člověk, který je chce mít dohromady, se musí smířit s tím, že maltezák bude věčně oslintanej, špinavej a zadredovanej. Z vlastní zkušenosti říkám i to, že udržet maltě čistýho a učesanýho nemá cenu, protože jakmile je podezřele bělejší, nebo má mašlu na hlavě, tak se okamžitě stává středem zájmu pro dogu, takže z něj je zase jen polepený, oslintaný „ mop na zem “.