je metoda výcviku, kdy pes sleduje, stejně jako u ostatních stopovacích metod, pachovou stopu pouze jediné osoby, kde základem je zaměření se na individuální pach konkrétního člověka.
Pohyb psa po stopě se může lišit od skutečné trasy, kudy hledaná osoba prošla.
Pes musí sledovat stopu v každém prostoru, krajině, ve městě, v budovách, za různých povětrnostních podmínek a najít konkrétní hledanou osobu i z větší skupiny lidí. Nehraje při tom žádnou roli, zda hledaná osoba šla pěšky, jela na kole, na koni, kolečkových bruslích, nebo byla nesena jinou osobou.
U mantrailingu se hodnotí, zda tým – pes/psovod hledanou osobu najde a přesně ji označí.
Je lhostejné jak. Na stopě nehledá většinou žádné předměty.
Rozdíl oproti ostatním metodám je ve způsobu výcviku a z toho pak plynoucí způsob práce psa na stopě. Při vypracování stopy se pes orientuje převážně podle intenzity individuální pachové stopy, která díky podmínkám terénu, počasí a stáří se může značně lišit od trasy skutečné.
Při práci je kladen důraz na využití a podporu přirozených instinktů psa, kdy pes má jediný úkol – najít hledanou osobu.

Metoda Mantrailingu je využívána převážně pro praktické záchranné stopování
a i mezinárodně uznávané zkoušky jak v Evropě (NBAS CERTODOG), tak i v Americe (AKC, ABC, VBSAR) jsou tomuto cíli přizpůsobeny.
V České republice je možno psy cvičené metodou Mantrailingu přezkušovat podle Zkušebního řádu pro záchranné psy SDH (SDH Hejnice).

Air Scenting

– je pokročilá metoda Trailingu, kdy specielně vycvičený pes je schopen zachytit individuální pach osoby vysokým nosem ze vzduchu a sledovat hledanou osobu co nejkratší cestou, v co nejkratším čase. Tento způsob práce odpovídá prohledávání ploch a práce i v horském terénu. Air Scenting je důležitý hlavně tam, kde hraje rozhodující roli faktor času, například pokud se v terénu, nebo ve městě ztratí malé dítě, nebo osoba závislá na lécích, inzulínu, trpící záchvaty apod.

Velký důraz při použití těchto metod je kladen na výcvik psovoda. Psovod musí umět reakce psů přesně číst a interpretovat
Základním předpokladem pro použití těchto metod je existence pachového předmětu, na kterém je prokazatelně pach hledané osoby.
Díky tomu, že pes hledá pouze jedinou konkrétní osobu, používají se psi vycvičeni touto metodou převážně při hledání, ztracených dětí, turistů, houbařů, pohřešovaných osob, seniorů, nebo duševně nemocných lidí, lidí s Alzheimerovou chorobou a podobně.
Mohou být použiti i pro sledování lidí podezřelých z trestné činnosti, uprchlých osob a pachatelů trestných činů.

Mantrailingu se mohou věnovat prakticky všechna plemena psů. Zásadní rozdíly jsou pouze v limitech jednotlivých plemen, kde rozhodujícím faktorem jsou anatomické a genetické předpoklady v rozlišovací schopnosti čichových orgánů a mozkové kapacity.
Výkonnost a schopnost jsou pak převážně ovlivněny výcvikem a zkušenostmi týmu.
Metoda Mantrailingu je velmi úspěšně využívána při výcviku velkých stopařů plemene Bloodhound. Jeho nespornou výhodou jsou anatomické a genetické předpoklady, pro které se cíleně šlechtí již přes 12 století.

Metoda Mantrailingu se za posledních 20 let velmi rozšířila i v Evropě a i u evropských policejních a záchranářských sborů si získává postupně velkou oblibu.
Je to způsobeno také změnou postoje k výcviku služebních psů, kdy již nelze jedním, universálně vycvičeným psem pokrýt celé spektrum požadovaných činností a postupně se prosazují jednotlivé specializace.
Největší rozmach Matrailingu můžeme v současné době sledovat ve Švýcarsku, Německu, Itálii, Francii a Belgii. Určitou nevýhodou je, že se v některých případech, hlavně v Německu, pojmem Mantrailing označují i modifikované způsoby výcviku, které se skutečnou metodikou a filozofií Mantrailingu nemají mnoho společného.